Dočasně využiji kapitolu k redukovanému vyjádření poznání starého dědka.
*Idea, bez ohledu na postoje filosofů, je myšlenka, která by nám měla být tvůrčím podnětem a klíčovým záměrem.
**Žitá idea může být mylná ať už motivovaná náboženstvím, malou informovaností, resp. vzděláním či životní zkušeností. Není nebezpečná, zůstane-li uzavřena v jedinci.
***Silou prosazovaná idea, ať už perem či bodákem, je nebezpečná bez ohledu na to, zda je hodnocena momentálně jako pozitivní nebo negativní. Vždy zvedá ve společnosti bahno.
****Současnost objektivně neposoudí momentálně propagovanou ideu, ať je jí liberalismus, fašismus, nacismus, komunismus, …
*Svoboda člověka má smysl jen ve společnosti, ztrácí smysl pro člověka samotného na pustém ostrově.
**Pocit svobody je individuální, přesto společnost často účelově definuje některé atributy svobody jako obecné a podstatné.
***Glorifikace svobody je často spojena s lidskými právy, které v současnosti pokládáme za vrchol humanity a vnucujeme ji i tam, kde tradice má větší váhu než takto interpretovaná svoboda.
****Svoboda je zpochybnitelná i v našich poměrech, kdy se rozhodujeme sice podle své vůle, ale ta je kvalifikovaně manipulována cizími vlivy.
*****Navíc je svoboda často chápána bez zodpovědnosti a svobodomyslnost má pak formu svobody „lišky v kurníku“.
******Se vzrůstající pohodlností velké části společnosti se často své svobody vzdáváme, pokud nám „vůdce“ zajistí (často jen slíbí) naše požitky.


ZPĚT na Rozličné texty