Osobní web Ctibora Fojtíčka



facebook Facebook obnažuje
tělo i duši, a tak vytváří důvěru mezi jedinci,
kteří mohou jednou být krystalizačním jádrem důvěryhodné společnosti.
Nabytou zkušeností ale doplňuji:
Má to však své meze určené naivitou a sebestředností mnohých, …
říjen
Říjen, víno pijem - navazuje na září, víno vaří. Aplikováno na politiku to znamená, abychom opatrně vnímali to bouřlivé mladé víno, které v uplynulém měsíci náhle vykvasilo.

Vážený návštěvníku, Ing. Ctibor Fojtíček tě vítá na svých WWW stránkách. Budu je aktualizovat alespoň jednou v měsíci - nejčastěji v první den každého měsíce.

Jsem konzervativně orientovaný stárnoucí muž přesvědčený, že i dnešní Evropa je poznamenána především křesťanstvím, bez ohledu na to, zda jsme ve středověku patřili k těm, kteří stáli na hranici nebo k těm, kteří tu hranici zapalovali. Navíc si stojím o to, aby společnost ve které žiji nezapomínala na zkušenosti minulé generace a aby znala i některé její aktuální postoje. K presentaci na vlastních WWW stránkách mám 2+1 dobrý důvod:

1) Chci svoji zkušenost sdělit především té generaci, které je toto medium blízké.

2) Místně působící médium, kde jsem některá svá stanoviska dosud publikoval, nemohlo z pochopitelných důvodů tisknout všechny nabídnuté texty. Redukovalo však někdy to, na čem mně záleželo, nebo dokonce krátilo text o pointu, pro kterou byl článek napsán. Na vlastních WWW stránkách nebude můj projev omezován a zkreslován vnějšími vlivy, což mne uspokojuje i při vědomí nepatrné sledovanosti nabídky.

3) Nepochybně je důvodem zřízení vlastních stránek WWW i určitý projev stařecké ješitnosti, které se lze jen sotva ubránit.

Po roční starosti o web objevil se ještě další důvod spočívající v tom, že deklarované pravidelné doplňování stránek mne nutí sledovat společenské dění a vybírat aktuality i reagovat svými názory na chod společnosti, což udržuje dědka při žádoucím aktivním životě.

          LAO-C´

Jak plynuly měsíce a roky:
leden
2019: A zase nový rok a zase nové naděje, že bude lepší než ty předchozí. Bude? V raném mládí jsem se divil, že pitná voda se někde i prodává, když my jí měli ve studni plno. Dnes se už nedivím, že jsou lokality, kde ta pitná voda ani není k dispozici.
2018: A začíná nám jubilejní rok, a nejen republiky, ale i můj osobní. Ať je ta osmička věčná ( ležatá osmička se nezobrazuje ) a ať má společnost alespoň tento rok důvod k vděčnosti – ale komu, v tom se budeme lišit.
2017: Tak zase znovu (ten roční cyklus) a lépe (což se pozná až časem).
2016: Oteplující se zima asi vychází vstříc přívalu teplomilných migrantů, ale i tak zimou počíná navracení se Slunce k nám, a to je jisté.
2015: Tak už nám v Plzni začíná rok města evropské kultury. Oč budeme kulturnější proti roku minulému, to je otázka.
2014: Tak jak pak asi nám ten rok začne? Už nastoupí nová vláda plná představ o nových formách vládnutí, nebo si prezident ještě ponechá „tu svou“, a bude i nadále chytračit.
2013: Přežili jsme prosincový „konec světa“ a už jsme sklouzli do nového roku hladce jako po ledu; nebo nám snad na lednových ledovkách uklouznou jen nohy či pneumatiky aut? Zvolíme si prezidenta už v tomto měsíci nebo půjde volba ještě na čas k ledu? A taky si prý při tom vyzkoušíme i přímou demokracii - referendum.
2012: Zase si přejeme navzájem vše nejlepší a zase je tu plno osobních předsevzetí. Co z nich se nám nesplní, to je otázka někdy zodpovězená do týdne, jindy alespoň naděje na splnění setrvá déle. Tak ať tentokrát alespoň ta osobní předsevzetí vydrží až do jejich naplnění.
2011: Zase nový rok a zase nová neděje alespoň pro ty, kteří si počátkem roku vzájemně přejí všechno nejlepší a doufají, že se konečně jejich přání naplní. Naděje křesťanů je o to větší, že mají ještě v živé paměti advent. Pokud ale jde o naději v lepší společnost, tak na tu si asi necháme chuť ještě na dlouho zajít – zvláště u nás po tom nahlédnutí do politikaření koncem roku.
2010: Dočkáme se letos lednové zimy, nebo budeme mít jen mrazení v zádech z toho, co se děje kolem nás?
2009: Šťastný a veselý nadcházející rok ať prožíváme v hojném zdraví. To si budeme navzájem přát při novoročním podání ruky. Přínosné pro společnost by mohlo být, kdyby na podávané ruce toho, kdo společnost okradl, scházel alespoň malíček. Soudy to už nedokáží zařídit; tak snad už jen ta Prozřetelnost.
2008: Žij blaze návštěvníku - poutníku po elektronických stezkách. Potěšil jsi mne svým zájmem o názory pamětníka. Já Tě taky potěším - alespoň svým novoročním přáním: „Nadcházející rok 2008 prožij šťastně, v pevném zdraví těla i duše a měj úspěch ve veškerém mravném konání. Doveď se svými blízkými prožít plně každodenní zaslouženou pohodu. Optimismem zaháněj chmury, moudře se povznes nad malichernostmi a žij radostně, neboť jen tak budeš žít i dlouho, což Ti rovněž ze srdce přeji.“
únor
2019: Spoluprací s vládou narostl komunistům hřebínek. V únoru to mohou ještě manifestačně posílit, pokud si rozumnější zbytek národa nevzpomene na únor 1948.
2018: I ten únor má osmičkové jubileum. Nebudeme ho slavit, ale neprorazí do naší mysli i bez naší vůle vlastním přirozeným působením reliktu stále v nás zakořeněném?
2017: Letošní únor bílý snad i pole posílí, ale nějak jsme z té skutečné zimy překvapeni a ani se neradujeme nad zásobou vody, kterou snad nepromrháme.
2016: Býval mrazivý a životodárně bílý. Dnes ale o zítřku nikdo nic neví, ani v té politice. Ale je už načase postavit se té invazi do Evropy. Vzdávají se nám, tak ať jsou to zajatci a ne hýčkaní cestovatelé.
2015: Bude čerpat pole sílu v klidu pod bílým sněhem, nebo oteplování nás naučí jiné lidové moudrosti? A co Plzeň, uchová si nadšení vyvolané inaugurací v Hlavní město evropské kultury roku 2015?
2014: Únor bílý – pole sílí; tím by nám snad mohla prospět zima, ale čím společnosti prospěje president a politici? Jsou posledních snad už více než 15 let užiteční kromě sami sobě i zbylé většinové společnosti? O tom čím dál častěji pochybuji.
2013: Opět únor a opět se chystá komunista do čela státu. A kdyby jen bývalý komunista. Je to nenapravitelný samolibý náfuka schopný urážet kde koho. I takový člověk může být, ale obdiv davu by sklízet neměl. Kultivace davu je nezbytný program pro nadcházející dobu.
2012: Dosud je v našem městě zima nějaká podivná. Bude alespoň ten únor bílý nebo bude i nadále sníh sotva napadne hned roztávat? Ještě tak poznat, zda je to v důsledku tepla z hřejivé komunální politiky nebo z teplotvorných politických třenic.
2011: V únoru mají noví zastupitelé města za sebou již dobu sto denního hájení. Co je asi čeká v budoucnu, když v samotném začátku svého působení je opozice nijak nešetřila. Jednání ZMP 27. ledna bylo právě 101. den po volbách, ale tam se zvýšení divoké aktivity opozice neprojevilo. V samotném únoru bude příležitost k agresivním projevům opozice nanejvýš přes média. Že by se snad dnešní opozice skutečně projevila jako konstruktivní a angažovala se jen profesně v závažných kauzách bez chaotických agitačních výkřiků?
2010: Nic kloudného mne nenapadá pro ten divný měsíc poznamenaný „Únorem 1948“; a možná i obecným povědomím o „úmoru“ vázanému k této předjarní době. Snad jen lyžaři mají z února radost. Ať si ji prožijí plnými doušky. A propos: Občasný doušek slivovice k této době taky patří.
2009: Zima kulminuje k radosti lyžařů i bruslařů, jenže tuhne nejen voda, ale i úsměv při ohlédnutí se za předchozím měsícem. Co ty politické strany vlastně chtějí? Duch bezohledné suverenity dávného února snad již nebude rezonovat, když už konečně máme tu osmičku v letopočtu za sebou.
2008: Říká se, že název měsíce vznikl mutací slova  úmor, který ho výrazně poznamenával. Je dobré si letos připomenout, že i naši společnost umořilo 40 let následujících po únoru 1948. Tehdy komunisté hrubě přesměrovali přirozený vývoj naší společnosti. Jejich krutost a utopistická hesla svedly společnost na špatnou cestu, na které za námi zůstávali nejen mrtví hrdinové, ale i zmařené humanitní ideály
březen
2019: Jaro je vždy podnětem k naději. Ne vždy to ale vyjde, jak víme od r. 1968. No, hřebínek komunistům roste, ale snad bude bujet ve společnosti i rozum většiny. Volby do EU nám napoví.
2018: I tento měsíc má své osmičkové výročí. Od roku 1938 je to už 80 let, co se na tom světě stále motám. Ale: „Cogito, ergo sum.“
2017: Únor – úmor jsem přežil, ale několik blízkých naplnilo to úsloví. Zima byla málem jako za starých časů. Budeme čekat i skutečné tradiční rozjaření. Teplota bude určitě stoupat – tedy alespoň v politice.
2016: V březnu se snad i já rozjařím – stále ještě jsem věkem ve šťastné sedmičkové dekádě. Bude ještě důležité něco jiného, nebo si už zvykneme všechno brát jako obvyklost?
2015: "Březen - za kamna vlezem´", jen pokud bude platit stará pranostika vyplývající z dosavadní zkušenosti. Nebo snad bude posílena domněnka o globálním oteplování? Horko asi bude stále ještě na Ukrajině.
2014: Březen, za kamna vlezem, praví dávná zkušenost. Dnes to ještě platí? Spíše nás Plzeňáky bude jen přecházet mráz po zádech z vládnutí RMP, či snad i ze samotné vlády?
2013: A už je tu jaro. Rozjařen přichází i nový prezident. A co národ? Bude se bavit jeho bonmoty nebo očekává od něho i naplnění slibů? Už se těším, jak objeví způsob, kterým zrealizuje ono slibované zabavení podivně nabytého majetku podnikavců.
2012: Jaro v tomto měsíci astronomové nepochybně potvrdí, možná se i příroda rozjaří, ale zavane-li svěží jarní vítr i naší politikou, to si asi necháme jen zdát. Už jen pár dní a snad se dočkám i svých narozenin.
2011: Planeta se neotepluje a neotepluje a neotepluje. Bude ale právě na tom březnu, aby byl dostatečně mrazivý a srazil dosavadní průměrnou teplotu zimních měsíců alespoň na obvyklý průměr, abychom tomu tvrzení snáze věřili.
2010: Březnoví zajíčci jsou předvěstí jara a projevem života rašícího i z krušné předcházející zimy. Jsou známí svojí celoživotní odolností proti neduhům a nepohodě. I člověk, který má za sebou krušnou dobu svého mládí, dokáže se snadněji vyrovnat s nepohodou či krizí, která ho potkává v dospělosti. Dokáže to i dnešní hýčkané mládí ve své budoucí dospělosti?
2009: Opět k nám přichází jaro. Nevím, zda bude mít zřetelně tradiční charakter, ale optimisté se rozjaří určitě, neboť ti mají stále uchovaný kousek toho pravého jara ve své duši.
2008: Ne v každém roce jsou si tak blízko velikonoce a jarní slunovrat. Křesťané se radují ze svého největšího svátku, který jim připomíná vzkříšení Spasitele. Den nabude převahy nad nocí, a z toho se radují všichni, protože v našich krajích projevuje svoji životní sílu veškerá příroda. Jaro probouzí pragmatiky k pracovnímu nadšení a snílky k očekávání jarního větru, který jim snad konečně přinese něco svěžího do života. Ani já nejsem smutný, byť s tímto jarem vstupuji již do 8. desítky svého života.
duben
2019: Duben byl vždy měsíc bláznivý, pokud jde o počasí. Dnes už to postihuje snad všechny měsíce. A nejen v tom počasí. Což, je to v politice jiné?
2018: Tak to je opravdu apríl. Snad poprvé za těch 10 let jsem zapomněl včas aktualizovat svůj web. To mně ta devátá desítka pěkně začala.
2017: Přinesou jarní vody něco pozitivního nebo pošetilého? Vynikne snad duben jako měsíc bláznů? Spíše v tom bude překonán, jak se budeme blížit volbám.
2016: Apríl snad už bude navěky. Stále jsme někým naváděni a klamáni. Ještě, že ta čínská pošetilost je už za námi.
2015: Apríl; kdo si to z nás zase dělá legraci? Politici v každém případě. Policie a soudy jsou už odvážnější, nebo je to taky jen zdánlivé?
2014: Duben – buben, do války pudem? Jen žádný strach, politikům stačí pouhé vyhrožování k udržení napětí ve společnosti. Při něm se jim totiž lépe vládne, neboť zaujatost davu pro onen vzruch zastře jejich osobní machinace.
2013: Duben, ještě za kamny budem. Tu zkušenost měli naši předkové. A co my. Zatopí nám politici i s novým prezidentem, nebo nás zahřeje naděje, že se novému prezidentovi podaří alespoň ten proklamovaný boj proti kmotrům a jim podobným podnikavcům?
2012: Bude to měsíc bláznivý nebo si to odbyl již v březnu mezi politiky a nejrůznějšími až anarchistickými aktivisty? Hlavně aby zapršelo.
2011: Jaro bude v plné síle a hojné deště snad zředí stoky. Nebo snad jen spláchnou z polí hnojiva do řek? Jak jinak v Japonsku než u nás se jeví „země v jarním rozpuku“ – no, ten limitní příklad jsem už asi přehnal.
2010: Jaro pokročilo, ale bývá ještě plné nejistoty a nečekaných změn, a to nejen v rozmarech počasí. Snad proto jsme ho v dobách Foglara nazývali měsícem bláznů. Nebo snad jen bláznivým měsícem? Letos je to měsíc předvolební a hodí se mu obojí označení.
2009: Jaro je v rozpuku a napíná nás, v co pupence vykvetou a jaký plod po čase vydají. Rozhodně snadnější to mají prognostici v botanice, než ti v politice.
2008: Je bláznivým počátkem jara, jako je bláznivé všechno, co se nedávno narodilo. Býval to měsíc často postižený ještě chladem zimy. Co nás potká po teplotně podivném březnu tentokrát, to si jistě budou v zaujaté diskusi zcela po svém vysvětlovat ekologové i k nim opačně orientovaní prognostici. Bude-li toto téma jediným sporem ve společnosti, pochválíme duben, bude-li toho více, nedivme se – vždyť je to měsíc bláznů.
květen
2019: Co pak nám asi rozkvete tento měsíc? Na přírodu by mělo napršet a na politiky a na jejich pouliční amatérské imitátory by mělo konečně přijít nějaké osvícení snad Duchem Svatým, když máme už za sebou ty velikonoce.
2018: Jaro v plném květu, jen aby to tak ještě dlouho setrvalo. Vody je nám k tomu třeba. A co vláda? Taky konečně naznačí naději alespoň vyrašeným pupencem?
2017: Vzpomínka na osvobození Plzně bude opět okázalá. Snad v nás probudí vědomí, že válka byla a může být opět i v naší krajině – třeba ve zcela nečekané formě. Ale raději doufejme v jaro i v naší mysli.
2016: Studený máj, stodole ráj – bylo pranostikou našich krajů. Zhýčkaný občan ale raději v tepelné pohodě očekává své zdroje obživy z dovozu.
2015: Měl by to být měsíc 70. výročí osvobození, nápadný nejen okázalostí oslav, ale i příhodný k zamyšlení se nad tím, co vlastně je ten mír. Neválka nebo skutečný pokoj?
2014: V Plzni je začátek května spojen se vzpomínkou na osvobození. Letos sice nebude oslava jubilejní, ale mohla by vyvolat myšlenku na to, že armáda má pro společnost smysl a měla by jí být věnována pozornost i v míru.
2013: Že by snad už konečně jaro setrvalo? Nebo pupence sežehne nějaká nepohoda? V politice se to alespoň jeví spíše na nepohodu. Alespoň snad ty vzpomínky na osvobození budou v Plzni tradičně příjemné.
2012: Příroda je v rozkvětu, ale co naše politika? Už aby ty politiky čert vzal, nebo snad v jarním rozpuku z nich vypadne něco pozitivního? Jedu do Španělska a jsem zvědav, zda déšť dští v Španělsku zvlášť, kde je pláž.
2011: V květnu nelze opomenout poetické jaro a máj – lásky čas. Jsou to dnes ještě pojmy opojné alespoň pro teenagery; nebo snad již i jim se ztratily romantické radosti v pragmatické realitě?
2010: Meze již osychají a kdysi lákaly. Je to měsíc plný lásky. Ale letos je květen spíše plný předvolebního než milostného harašení. Je to i měsíc kulatého jubilea ukončení II. Světové války v Evropě. Plzeň odhaduje, že slavností osvobození se letos zúčastní již naposled i žijící účastníci osvobozovacích bojů. Právem to budou oslavy okázalé.
2009: V květnu se i starý dědek cítí svěží a raduje se, neboť svojí letitou zkušeností vnímá pozitivní fluidum již rozvinutého rašení přírody mocněji, než všechny negativní vlivy - od běžných osobních trapasů, až po zmatky ve vývoji celé společnosti – a to ho potěšuje.
2008: Je to měsíc lásky, říkají básníci. Tu lásku dnes vnímáme nejčastěji jako Erós - krásnou zamilovanost. Láska k vlasti už mnohé ani nenapadne, vždyť mnozí již necítí ani lásku rodičovskou. Charita je taky formou lásky. Není citová, ale sloužící a dávající. Chtějme tedy vnímat lásku alespoň jako porozumění, jako vstřícnost k tomu druhému.
červen
2019: Léto budiž pochváleno. Ať naváže na hojný májový deštík a setrvá v tradici. A politika? Ta ať setrvá v ulicích, kde nikomu neškodí, a ta skutečná se bude i tak vyhřívat na slunci lhostejné či zmanipulované většiny.
2018: A je tu léto i oficiálně. Fakticky si však pospíšilo již v květnu. V politice se asi bude rýmovat červen – čert vem.
2017: A je tu léto. Bude teplé a vodu bude distribuovat bouřkami, jak ho napadne. Jako vesnický kluk jsem se divil, že se někde voda i prodává, jako dědek zažívám, že se s vodou dokonce musí hospodařit. V pohádce byla sůl nad zlato, v dnešní realitě bude i voda nad zlato.
2016: Začíná léto. Tak jaké asi bude? Prý suché a žíznivé. Jen aby se z nás nakonec nestali teplomilní Arabové či Afričané. Krystalizační jádro si v Evropě už tvoří.
2015: A je tu léto. Na výsluní budou i nadále ti dravější a bezohlednější, kteří jsou navíc v pozicích, kdy si mohou tvořit zákony především sobě prospěšné. V pekle se snad taky ohřejí.
2014: Před rokem v tomto měsíci sliboval prezident Zeman, že si došlápne na ty „podnikavce“. Třeba ho to jubileum bude motivovat k činu.
2013: Léto se snad konečně projeví. Bude přihořívat i v politice? Někdo si snad opálí tělo, jiný si spálí prsty. Pořád se nedočkávám Zemanova slibu, jak si došlápne na ty nepoctivé podnikavce (např. u fotovoltaiky), kecal jeden. První vnouček už úspěšně promuje na VŠ v Praze, takže alespoň v rodině místo keců skutečný úspěch.
2012: Začínají dovolené, a já ji mám již za sebou. K finále snad pokročí některé korupční a jinak podvodné aféry. Možná se najde i další úředník, který s obecným rizikem a s jistotou újmy na svých požitcích, pootevře dveře k nahlédnutí na další nepravosti politiků, jimž slouží.
2011: Letní dny přišly již v máji, jako by taky chtěly být všude první a vítězit. Co na tom, že je to v nepravou chvíli. Být všude dřív a být mocnější než ostatní, to je dnešní tendence snad celého společenského spektra. Nebo snad i červen potvrdí jen skutečné globální oteplování?
2010: Tak, a je vymalováno. Už zbývá se jen dohodnout, jak naložit s tím, co dav demokraticky způsobil. Kdo si ve vládě sedne na nejvyšší místo je tentokrát jasnější. Budou ale vláda a její program sestaveny dříve, než svého vrcholu dosáhne Slunce? Se Sluncem to pak už půjde zase z kopce; pozor na ten příklad.
2009: Slunce dosáhlo vrcholu a bude se vracet. Den se bude zkracovat. Léto budiž pochváleno, že nám připomíná životní pravdu o tom, že ani v našem životě nemusíme jít stále jen nahoru.
2008: Červen je měsícem levné dovolené ještě mimo hlavní sezónu - proto ho letos vynecháme.
červenec
2019: Léto je schváleno už i astronomy. Má všechny náležitosti: teplotu, jasné nebe, krásné letní mraky, vydatné bouřky, všeho až tak, že to mnohým působí problémy. A politická situace je jako ve žhavém kotli, resp. mnohým se tak jeví, ale ona ta politika se ve skutečnosti přece jen dělá jinak a jinde.
2018: Opět přišly prázdniny do škol. Politici však mají napilno, snad budeme mít i vládu s důvěrou.
2017: A jsou zde prázdniny. Školáci mají radost, dopraváci plné ruce práce. Nám důchodcům je to k horšímu, protože s dovolenou budeme čekat, až bude po sezóně.
2016: Přešly už červnové bouřky nebo přitápí i nadále letní doba zapáleným politikům?
2015: A jsou zde prázdniny. Dají si pokoj i politici? Plzeň s tím svým EHMK 2015 nás jistě ale na holičkách nenechá. Nabídka je hojná.
2014: Prázdniny potěší i nepracující seniory; alespoň ty aktivní, co se během roku motají kolem atletiky, samosprávy města atp. A co politici na nejvyšší úrovni? I ti snad budou taky celé prázdniny lelkovat?
2013: Je léto; sluníčko nás snad prohřeje, ale dny se už začaly krátit. Zkrátilo se i působení vlády. Vystřídají ji ti, na které nám policie zatím nic neodhalila. Láme se chleba. Zvítězí spravedlnost hledaná policií nebo formální právo již dávno koupené zbožštělými podnikavci?
2012: Dozvíme se již, jak pokročily červnové politické kauzy. Nebo snad budou pokračovat další obvinění prominentů? Léto jde ke svému vrcholu. Mnozí se začínají potit; ba přímo škvařit.
2011: Je to měsíc mé dovolené. Jedu se ochladit až za polární kruh. A co v naší politice? Setrvá pouhé mrazení v zádech z všemožných afér nebo nám vláda spíše zatopí dalšími opatřeními proti slabým. Jen aby už nevybuchl ten přetopený kotel.
2010: Červenec je prázdninový měsíc. Svoji dovolenou si vybírají i zaměstnanci. Jen ti naši politici stále v potu tváře se ještě dohadují o programu a sestavují vládu, aby nás přesvědčili, že tentokrát jsme si je určitě již volili správně.
2009: Až pozdní červenec vnímáme jako pravé léto, přestože iniciující Slunce je již dávno za svým vrcholem. Mohou snad projevit nějaký podobný životodárný efekt i naši politici, kteří jsou rovněž již dávno za svým zenitem?
2008: Slunce nás opouští – jako by šlo dolů ze svého vrcholu, ale ještě si to moc neuvědomujeme. Zachytit a poznat tendence od samého jejich počátku, to je umění. Nebo je to snad i zkušenost těch moudřejších?
srpen
2019: Léto vrcholí. Vysušilo zemi. Šťavnatá zůstala jen politika v komentářích kritiků a prognostiků. Jen ten Babiš a jeho vláda nudně stále setrvávají ve starých pozicích.
2018: Příroda je nějak urychlená. Žně jsou už málem za námi, takže si už ani srpu neužijeme. Stále na nás ale pokukuje a starší ten srp, co čeká ještě na kladivo.
2017: Srpem nebo kosou či kombajnem; ať tak či tak, bude prý zrna méně. Budeme hospodařit s vodou – konečně něco rozumného. Vždycky si na nějaké opatření vzpomeneme, až když situace volá až do nebe.
2016: Srpem a kladivem označují i nadále mnozí své touhy. Mají tak špatnou rozlišovací schopnost při hodnocení stavu společnosti, nebo jen snadno podléhají manipulaci dogmatiků?
2015: Srpem a kladivem se ohání Řecko, až se z toho Eurozóna v těch vedrech zapotila. Nevyschly dotace Řecku, ale nám vysychají řeky. Kde není vody, není ani života. Některé ryby si toho už všimly; však i nám to jednou dojde.
2014: Ještě je léto, a chovám se, jako by se to týkalo i mého života, ač slušel by mně podzim. Asi ale ten Island bude už moje poslední vzdálenější, či větší dovolená. Taky se mně ale ožení první vnouček, takže nepropadám pesimismu, neboť svatbou stoupá alespoň naděje na potěšující další řádné rozvětvení rodu. V té souvislosti v pořadí má druhá rakovina je jen parciální problém.
2013: Tento měsíc si chvilku pobudu ve Švýcarsku. Třeba tam nasaju tamní zvyklosti a něco přenesu i do našich krajů. Kolem nové vlády bude jistě taky co sledovat a aktivitám vrchního státního zástupce Ivo Ištvana můžeme nanejvýš držet palce.
2012: Bude konečně trochu politického klidu alespoň v okurkové sezóně? Očekávané agitace kandidátů na presidenta republiky snad budou kultivované, neboť právě takto disponovaného prezidenta by si měl národ žádat.
2011: Jsou prázdniny. Já si budu ještě užívat vzpomínek na příjemnou dovolenou strávenou průjezdem Skandinávií. A co politici a novináři? Budou donekonečna omílat příhody náhodně vzniklé?
2010: Snad už nepřekoná červencová teplotní maxima. Horko nám ale může být z toho, co nám upeče ve svém úvodu ta nová vláda. Mokřiny po záplavách budou jistě již vysušené, ale zbylo na nich něco, co má dozrát pod životodárnými slunečními paprsky?
2009: Radostné kypré obnažené ženy při žních, jak je kdysi maloval mistr Švabinský, už dávno nejsou módním idolem ani symbolem žní. Bližší než žena se srpem je nám dnes smrtka s kosou, prostupující nejen oblíbenými horory, ale nakonec i způsobem života mnohých z nás. Více nás baví strašení a rizika, než starost o chleba.
2008: Býval žhavý a plodný – snad takový bude i ten letošní. Končívaly žně, ať už bylo obilí žaté srpem nebo kombajnem. Plnily se sýpky a chléb náš vezdejší byl, a snad i dnes bude, zajištěn.
září
2019: A je tu podzim – doba sklizně mnohého, co léto nadělilo. Hlodavci nám nesežrali všechno, tak nouzi budeme mít leda s těmi politickými plody. A na ty jsem zvědavý, budou-li jaké.
2018: Děti už budou mít opět svůj školní pořádek. Divočit se budou ale strany a sdružení ucházející se o voliče. Začínající podzim bude chmurný nebo úrodný?
2017: A je tu podzim, doba sklizní a tradičních výmluv, že úrody bude méně. Hojná však bude alespoň předvolební agitace.
2016: Podzim je symbolem sklízení úrody. Přejme si, ať je hojná. Co nového zase sklidíme na politickém poli, to je stále aktuální otázka.
2015: Podzim budiž pochválen. Snad nabudou svěžích barev i šedivé až černé náznaky hojných politických kauz. Konečně se snad taky dostanu alespoň na skok do Albánie.
2014: Září, vínečko vaří a politická situace přímo vře. V obou případech by to měl být čistící proces. Zda to bude finálně vždy i lahodně opojný produkt, to je otázka na září.
2013: A je tu podzim, i když se to po tom hezkém závěru léta nezdá. Sklízíme úrodu. Připravují se volby – najdou se konečně politici zralí odborně i mravně?
2012: A zase do školy. - Učit se, učit se, učit se. Snad jen z odporu k tomu Leninovi se nechtějí žáci učit (matematiku) a nepoučitelní jsou i naši politici, ač mnozí k tomu Leninovi a jeho metodám stále ještě inklinují. Pravdu nehledají, ale deklarují a vnucují ji těm slabším, leč ne hloupějším.
2011: Tento měsíc si spojujeme se zahájením školního roku v základní škole, kterou jsme všichni absolvovali. Rozsah nabývaného poznání je stále větší a větší, a přesto jako by dnes ještě cosi v té výuce scházelo, abychom dokázali být i mravnější a odpovědnější za své konání.
2010: Zase do školy. „Učit se, učit se, učit se“, říkal ten nepoučitelný. Proklamace jsou často klamavé, konat je třeba. To mějme na mysli, až si budeme v komunálních volbách vybírat své zastupitele především podle jejich již dříve vykonaného díla.
2009: Začíná školní rok pro mládež ještě školou povinnou. Bude ona dychtit po poznání nebo se bude ve škole scházet jen z povinnosti? Uvědomí si, že škola je základem života? Pro dospělé je září vhodné alespoň ke vzpomínce, že jsme taky byli vzděláváni, abychom se jednou mohli uplatnit jako moudří občané. V nadcházejících volbách by se to mohlo ostatně projevit.
2008: září– víno vaří. Nejen srpnovým chlebem živ je člověk. Víno ještě zraje – ještě čerpá další energii, která pak naplňuje nejen náš žaludek.
říjen
2018: Říjen – měsíc voleb. Rušno je v mediích a na sociálních sítích. Jde o demokracii, nebo o prezentaci PR? Nepodlehněme říji v naší mysli a buďme soudní ve své volbě.
2017: Říje: to jeleni troubí do všech stran a laně se v tom vyznají. Měsíc voleb: to strany vytrubují své představy o správném řízení společnosti. Tolik správných postupů, čert aby se v tom vyznal.


2016: Říje(n) – to jsem z toho měsíce taky jelen. Všichni politici náhle vědí, jak příště nám budou vládnout lépe.
2015: Tento měsíc začal pro mne s časovým skluzem na mém webu. Sklouznul jsem si totiž na Balkán. V Černé Hoře byla pohoda. Symbióza tří náboženství tam zatím funguje.
2014: Budou volby a ty plzeňské komunální mne zajímají. Sedmnáct skupin uchazečů o správu města je hodně. Koalice bude asi pestrá a rozhodování o správě města bude asi teprve náročné.
2013: Skončí babí léto a zhoustnou předvolební dusna. Každá strana lže, jak umí nejlépe, aby do termínu voleb dokonale zblbnula voliče. I kandidáti jsou v říji, troubí, jak jen mohou nejvíce. Mnohé už známe z minulého období, alespoň těch se varujme.
2012: V říji jsou snad i naši volbami zdivočelí politici. Jen aby z toho nerostly parohy i nám voličům; o to hůř, budou-li to přímo volské rohy.
2011: Po dvou letech konečně nebudou v tomto měsíci volby. Zda ale plody očekávaného klidného politického podzimu budou sladší, to je otázka.
2010: Zase budou volby, jako již mnohokrát touto dobou. Kdyby tento měsíc měl dostat moderní jméno pojaté analogicky k té dosud nápadné říji jelenů, tak by se mohl jmenovat Volen nebo spíše Slibjen. Nebo snad dokonce Demokrat?
2009: Opět měly být volby - jako loni, ale je ještě více vzruchu kolem nich, a nakonec se odsunou snad až na normální řádný termín. Ta tendence nás může děsit, představíme-li si, co se bude dít kolem voleb v dalších letech. Naštěstí jen entropie vesmíru roste k maximu, takže naděje k politickému obratu existuje. Tyto volby by mohly být ostatně nástrojem k nápravě, když využijeme ty měsíce získané po té trapné epizodě k zamyšlení se nad společností.
2008: Poblázněný měsíc poznamenaný nejen říjí pyšných parohatých jelenů. Čekají nás volby – pozor na ten měsíc.
listopad
2018: List opad již v říjnu. Ostatně i ta listopadová bolševická revoluce už byla vlastně v říjnu. To jsem zvědavý, co nám takový pomotaný měsíc přinese.
2017: List už i do urny pad´ a už se kují pikle kdo s kým, kdo lépe povede naši společnost. Vystřelí někdo z Aurory, jak jsme byli strašeni, nebo zvítězí trucující bojovníci za liberální demokracii a její lobbistickou interpretaci známou z dočasného vládnutí?
2016: V listopadu věděli Bolševici, co chtějí s Ruskem a později s celým světem udělat, a věděli i jak. Dnešní jen kecající demokrati to nevědí ani o své zemi, natož o celém světě. Že by k rozhodnému činu byl nezbytný diktátor? Že by to v malém zkoušelo ANO?
2015: Asi ani koncem podzimu ta invaze nepomine a přesto politici stále nepřijmou rozdíl mezi utečenci z nepohody a cílevědomými běženci do Německa. Hybridní válka invazní masou již zřetelně obnažuje i svoji ekonomickou, či přímo podnikatelskou tvář organizátorů útoku.
2014: List dopad i do volební urny a už tu máme nové Zastupitelstvo města Plzně. Začal i politický podzim před zimou, nebo je oprávněné těšení se na předčasné politické jaro?
2013: Listopad, list opad´, a ten můj list nepropad´. Jsem jen zvědavý, jakou měrou se ten křesťanský aspekt nově v parlamentní politice projeví. Nebo to bude zase jen z bláta do louže?
2012: Listopad, listopad, to nám zase ten stát dopad. No což, hlavně, že nebude politika mršena oposmlouvou. U komunistů nám asi stále nejvíce vadí ten jejich název a skutky jejich otců a dědů. Kdyby nám vadila jejich ideologie, tak bychom museli opovrhovat každou stranou, v níž bývalí komunisté své staré (např. diktátorské) ideje „demokraturou“ aplikují. Vzpomeňme na to i při volbě presidenta.
2011: Babí léto bylo krásné, ani politické rozmary ho nezkazily. Co ale přinese listopad, když místní komunál bude chtít hodnotit a možná i korigovat koaliční vztahy po roční spolupráci, na to si počkáme.
2010: Listopad, listopad – volební list do urny pad´. Jak dopadly volby, již víme, ale jak to dopadne s městem pod nově zvolenými zastupiteli, to je ještě otázka. Naděje umírá poslední. Jednou prý bude líp. Už aby to bylo.
2009: List opad mnohde již v říjnu po krátkém příchodu zimy. Smutek z ještě nedozrálého podzimu ale nemám. Drápalovy Konzervativní listy jsou totiž stále pevně zavěšeny na košatém stromu internetových informací.
2008: Zbytek pestře vybarveného listí opadává a zachmuřenou se stává nejen obloha, ale často i naše mysl v měsíci, v jehož úvodu i všichni svatí nám napovídají, jak správně vzpomínat na zemřelé.
prosinec
2018: Na konci roku se sluší ohlédnout se. Každý za sebou uvidí něco jiného, a dohromady to zobrazuje stav naší pestré společnosti. Tak se tomu nedivme.
2017: Prý má název od zabíjených prasat, ale aktuálně bych mu přiřadil spíše blízkost k politickým prasárnám, které probíhají.
2016: Čím zaplní media tento měsíc? Radostí ze sněhu, rozvojem iniciativ Trumpa, nebo snad politickou situací v naší zemi? Třeba některá vzpomenou i poklid křesťanských vánoc.
2015: Vánoce – manifestace křesťanství, nebo o tom před imigranty preventivně raději pomlčíme? Vzpamatujeme se z invaze ještě letos, nebo Evropu zcela vzdáme? A těch otázek bude ještě přibývat.
2014: Konec roku nebo slunovrat? Snad končí to zlé a snad se vrací se sluníčkem i naděje na to dobré. My optimisté jsme prostě nenapravitelní.
2013: Bude to měsíc stále ještě zprasený politikou, nebo jsme si už konečně vyprosili alespoň náznak soudnějšího chování zastupitelů na všech úrovních? Rok tím měsícem sice končí, ale asi ne tak naše problémy se stávajícími politiky.
2012: Jednou skončí všechno. Tentokrát v tomto měsíci končí rok 2012. Mělo by ale brzo skončit i mnoho dalších věcí. To by pak teprve bylo radosti. Udělejme si radost a pohodu o vánocích alespoň v rodině, když v širší společnosti sotva co radost vyvolává.
2011: No, v listopadu předvedl parlament svoji intelektuální i politickou úroveň. Bude jim to v prosinci odpuštěno, když přijde ten Ježíšek nebo nástup zimy jen potvrdí, že úsměv na tváři nám ještě na dlouho ztuhne? PS: Netušil jsem, jak oprávněná bude moje listopadová obava. Co na tom, že se zatím netýká Plzně, ale přímo Prahy.
2010: Snad abychom při svátcích Božího narození o nápravu ve společnosti prosili přímo Boha, když strukturám zvoleným z vůle lidu se postih neřádů stále jaksi nedaří. Asi to bude tím, že ani ne tak volbou občanů, jako spíše dohodou těch (majetkem) zbožštělých je i nadále vytvářeno skutečné vedení společnosti.
2009: Možná budou vánice trápící silničáře, ale jistě budou vánoce přinášející radost nejen dětem, ale i všem, kdo je dovedou prožít v pohodě křesťanských svátků.
2008: Prositi nebo prasiti; o původ názvu měsíce se mnozí přou. Zpraseno je mnohé až nadmíru, takže snad už nezbývá, než Boha či sv. Václava prosit o zásah Prozřetelnosti. Ostatně, naději mají i pohané – Slunce opět bude stoupat.