Bůh.


Inspirován textem poskytnutým mně blízkým knězem, doplnil jsem si jeho témata tím, které on ve svých zamyšleních obešel.
Bůh
V Boha věříme, Boha je marné nalézat logickými operacemi společnosti na jakékoliv úrovni jejího poznání. Snadné by to měli mít dostatečně pokorní materialisté, důsledným aplikováním svých představ o vývoji světa. Jejich guru Engels předpokládal, že by se nic nestalo, kdyby v jednu chvíli zanikli všichni lidé, protože za několik milionů let by ze stávajících opic zase vzešli noví lidé. Tak byla vulgarizována jeho představa Darwinovy evoluční teorie. Někdy kolem roku 1968 v časopisu Věda a život se objevilo pokračování té věty, opět přisuzované Engelsovi: … by ze stávajících opic zase vzešli lidé, tak, jako za miliony let budou ze současných lidí andělé. Je to jen důsledné aplikování evoluční teorie těmi materialisty, kteří pokorně nepředpokládají, že vývoj hmoty se zastavil právě na té úrovni, která je vyjádřena inteligentní hmotou sídlící v jejich hlavách.
Taková představa hmotného Boha rozhodně nevyhovuje teologům. Ti vidí důkaz existence Boha v posvátných textech a snad i v některých projevech, které evidentně existují a jsou zcela mimo současnou možnost chápání.
To uvedené druhé projevení Boží existence je mně blízké, byť za dostačující pokládám pouhou tradiční víru v Boha. Matematici, když řeší nový úkol, hledají nejdříve, zda již neexistuje vyřešení úkolu podobného, které by mohli napodobit. Tuto metodu uplatním – podobenstvím o hoře. Mezi Bohem a člověkem ať je rozdíl nejméně takový, jako mezi člověkem a horou. Hora nemyslí, ale kdyby vnímala, všimne si, že se cosi s ní děje a společné vnímání jejich částí zaznamenalo, že z jejího kusu se stal tu pouhý štěrk, jinde psem očurávaný patník nebo je to dokonce krásný obelisk. Člověka hora nevnímá a přesto je to on, který s ní takto nakládá a do jejího bytí zřetelně zasahuje, a dokonce jejím dílům dává další smysl.
Oproti Bohu je i člověk jen takovou pouhou horou. Boha nemůže člověk pochopit, ale působení „čehosi“ na sobě vnímá. Nerozumí lásce (nemá podstatu v logice), ale je jí zřetelně manipulován, nerozumí dalším citům, a přesto je vnímá, protože ho ovlivňují a dotvářejí. Dějí se kolem něho věci, které nemůže pochopit. Božím řízením se tak děje, uzavírám své mudrování o Bohu.

ZPĚT na Rozličné texty