Jeden život a tolik změn. Historie se sice vyučuje, ale i za pouhý lidský život nastávají změny, které stojí za pozornost.
* Katoličtí (pokřtění) rodiče nechávali své děti pokřtít v kojeneckém věku, do týdne po porodu.
* Před obsazení Německem jsme se vlakem, ne autem, s kufry a mnou ve vozíku přestěhovali k příbuzným do vnitrozemí a krátce potom jsme se vrátili do stejné obce, která už byla součástí Říše. Zbytek rodiny sloužící ve státních službách v protektorátu zůstal.
* Sousední někdejší židovský statek už řádně a kvalifikovaně obhospodařoval německý (asi Rakušan) hospodář – jeho děti byly mými blízkými přáteli. Ani mezi dospělými nebyla k němu nenávist. Stav statku po obhospodařování JZD je dodnes žalostný.
* Za vsí byla významná muniční továrna, kde procovali nejen zajatci, ale i lidí z blízkého okolí. Jeden mladý Znojmák u nás bydlel – táta byl tou dobou s rakouskou firmou dlouhodobě v Aténách stavět letiště.
* Až po válce jsem se dozvěděl, že byl ve vsi připravován odboj a doma v králikárně za senem jsme měli koš granátů; jako při každém amatérském odboji zbytečně. Pravá tvář odboje se projevila až po průchodu fronty, kdy odbojáři obsadili obecní úřad a mnohým opravovali na kartách občanství na německé, aby se v těch rodinách vydováděli jako zloději. Nám se to nestalo i když otec pracoval pro rakouskou firmu, a to proto, že tu kartu včas ošetři ten odbojář, která k nám nosil ty granáty.
* Začal jsem chodit do německé 1. třídy, kde už bylo několik i o 3 roky starších spolužáků, kteří nepostupovali, protože němčinu odmítali. Postupovali s námi až v české škole někdy od května.
* Frontu jsme přežili lépe než ženy ve sklepě pod školou. Ten mladý Znojmák setrval u nás a u nás bydlící důstojníci RA akceptovali, že je to maminčin manžel. Těch několik dnů odpočinku vojsk po překonání rozlité Moravy pod Lanžhotem nás sbratřilo až tak, že maminka dovolila, abych odjel s vojákem na motorce s lodičkou na druhý konec obce, protože bylo třeba tak přivézt kastrol sádla, a to za malé riziko stálo.
* K prvnímu sv. přijímání nás od školy doprovázel organizovaný průvod starších spolužáků.
* Auta byla v obci dvě, tatrovku měl lékař a cosi měl i zámečník v roli automechanika toho lékařova auta.
* Vzrušením pro kluky bylo, když občas obcí projela velká chromovaná a světly blýskající „amerika“ asi z Vídně.
* Dopravu zajišťovaly koňské potahy, ať šlo vyvážení hnoje na pole, sklízení úrody nebo odvezení dělníku na pole za vsí, Když napadl sníh, tak byl ze silnice na obě strany odhrnut pluhem taženým koňmi. Schůdnost chodníků a přechod silnice přes pluhem vytvořenou závěj si musel každý zajisti sám.
* Pole oral oráč za pluhem tažený koňmi. Měl jsem radost, když jsem mohl koně chvíli při orání vodit.
* S příchodem JZD přišly na ves traktory. Jak se postupně JZD naplňovalo sedláky neumím doložit, jen vím o jednom, který se raději oběsil – byl to spolužákův otec, proto to byla i pro mne událost.
* Jen krátkou dobu žily vedle sebe Sokol. Orel, Skaut, Pionýr i Foglarovy čtenářské kluby.
* Za obcí byl vystavěn drátěný plot na hranici s Rakouskem. JZD tam obhospodařovala pole, a tak žáci obecné školy měli příležitost při školní brigádě tam taky proniknout. Sbírali jsme někdy rajčata, jindy brambory nebo řepu.
* Za plot jsem pronikl i individuálně při žňové brigádě. To už jsem byl na měšťance. Na statku u Valtic jsme byli dva kluci přiděleni k jakési práci po kombajnu. 3 vojáci byli s námi, ale přesto jsme si zašli až na alej asi tvořící hranici na jakési ovoce. Vojáci nechali pušky v česku a šli s námi.
* Rajčata neměla normovanou velikost ani barvu, ale měla chuť rajčat.
* S tarost o opilost mladistvých nebyla. Bylo to obvyklé pro brigádníky po ukončení žní, ale i o hodech, velikonocích i při vánočních koledách. Nebyl to náš program, bylo to jen jeho zpestření a hledání míry. Z naší třídy tomu propadl jen jeden, ten nejinteligentnější, ale byl to i dobrý pracant. Z domu, který u družky postavil ze dne na den odešel, když zazněla zmínka o ženění.
* Měli jsme výborné učitele. Spolužák v ZŠ, který si „vypůjčil“ učitelovu motorku dostal facku a případ byl vyřízen. V den měnové reformy po přednostní výměně peněz jsme s tímto učitelem odjeli na 5 dní z Břeclavi do Tater.

ZPĚT na Rozličné texty