Snad odnepaměti lidé užívali symboly, aby jakousi zkratkou vyjádřili i cosi podstatného. Snad vždy měli nějaký znak (kroj), kolem něhož se sdružovali třeba proto, aby poznali, že patří k sobě. Panovník měl štít, města měla svůj erb, peníze měly znak vydavatele. Symbolem byl i prapor u vojenských jednotek. Byl uctíván a chráněn. Postupem času si zaváděly své symboly i cechy a různá sdružení. Kult symbolů rostl a měl i svoji vědu a řád.
Speciální formou symbolů jsou svatí. Jsem laik a zmíním se jen o tom, jak chápu svaté u křesťanů. Nepopírám jejich užitečnost. Přidávají si je ke svým symbolům četné složky společnosti kdysi i dnes. Do společenství Boha si je ale ustavují lidé o své vůli, když u nich či v jejich činech shledali něco neobvyklého. Dělo se to už v době, kdy církev k tomu nemusela ani přidávat svoje razítko, prostě lid vytvořil jejich kult a uctíval je, když si je deklarovali tak blízko Bohu. Obracel se na ně s prosbami, žil v duchu jejich vyvolaného dojmu a stavěl jim i chrámy, kde je uctíval okázaleji. Společnosti to prospívalo, protože za tím byla ušlechtilá idea; nemohla být ale jiná než lidmi vymyšlená.
Existuji i symboly doby, aniž by si byli jejich tvůrci vědomi toho, co jako symbol dovednosti své společnosti vytvářejí. Mám na mysli např. pyramidy, postavy na Velikonočních ostrovech. Jsou i moderní symboly, které byly symboly změn ve společnosti. Parní stroj k nim patřil. Dnes k nim patří nepochybně digitální technika ve všech svých projevech.
Laikovi se zdá, že člověk má přímo v genech snahu prezentovat, tak je jiný než ostatní bytosti. I v těch nejvzdálenějších dobách třeba byl schopen jen otesat neuvěřitelně velký kámen a umístit ho na vhodné místo a my se dnes divíme.

ZPĚT na Rozličné texty