Víra v Boha


je často prezentována jen podivením, že se na ten chaos může Bůh dívat. Jiní svoji víru prezentují praktikováním v nějaké církvi. Je to zajímavé téma. Je-li Bůh, je marné snažit se ho pochopit naší logikou, tak daleko je vzdálen našemu myšlení. I bez pochopení Boha, můžeme ale v Boha věřit. Má to smysl. Jedince to vede k pokoře, a to je dobré pro život. Takový člověk není sváděn k domněnce, že je vrcholem všemožné existence a chová se kultivovaněji.
K tomu, aby byli lidé lákáni k víře v Boha, mají křesťané svoji církev. Její představitelé nehledají Boha nějakými logickými postupy, ale hledají střípky do mozaiky, která by podporovala tušení o existenci Boha. Duchovní hledají ty střípky v biblických textech, ze kterých si vybírají ty části, které se k víře hodí, provokují k umělecké tvorbě oslavující Boha, stavějí chrámy prosté i okázalé. Není to snadná činnost, zvláště ve společnosti, která církev ignoruje. Ale problémy má církev i v situaci, kdy ztrácí důvěru vznikem paralelních církevních směrů. U nás to zvlášť dobře projevilo Husitstvím. O neřádstvech v církvi samotné ani nemluvě.
Přesto je víra v Boha přínosná a působení církve je smysluplné. Ta víra je prospěšná nejen jedinci, ale i společnosti, která církev vnímá. Já Boha nezkoumám, ale v Boha věřím, ze své konzervativní letory opírající se o pozitiva působení církve v minulosti. Křesťanství i praktikuji a cítím, že mám nebe na zemi. Myslím si, že tak vnímám Boha víc, než kdybych se jen těšil, až ho budu po smrti věčně chválit. V rozumné společnosti mohou věřící i nevěřící vedle sebe spokojeně žít. Krásná díla vytvořená v minulosti k oslavě Boha nepochybně nevěřící taky potěší.
PS: Možná chápu jinak prosby k Bohu. Kde bere člověk odvahu radit Bohu, co má udělat? Moje nekvalifikované vysvětlení spočívá v tom, že Bůh je jen prostředek v sjednocení myšlenek (tam, kde se pohne síla tisíců, tam se pohne svět), které když si uvědomí ten, na koho jsou směřovány, je pomocí soustřeďujícího Boha povzbuzen, třeba i léčen. Trochu to připomíná soustředěné povzbuzení hráčů na domácím hřišti, kde mají více fanoušků přejících si výhru svého mužstva.

ZPĚT na Rozličné texty