Ve jménu jinakosti

V časovém odstupu od CzechTek 2005 nás napadají i pohledy dosud opomíjené. Například posouzení, zda lidskou důstojnost více uráží plivnutí do tváře nebo rána pendrekem. Při stávajícím liberálním chápání svobody totiž vznikají skupiny, které svým pojetím svobody plivají do tváře většinové společnosti. Je lhostejné, zda se presentují jako příznivci techna, či jako fanoušci sportovního klubu. Patří k nim i sprejeři, motoristé tajně závodící na nevyhrazených místech i další. Těmto skupinám nejde o tanec, sport či umění, ale jen o demonstraci své jinakosti – o záměrné narušování řádu společnosti.

Dohled nad dodržováním platných norem společnosti by měla mít především policie. Ta ať svými metodami a prostředky dbá na dodržování zákonů i dalších regulí. Pouhá diskuse o přiměřenosti či ceně zásahu je planá, zvláště když při ní opomeneme současné tendence rozvoje svobodomyslnosti, projevující se již dnes např. i vraždami jen pro potěšení vraha či jeho party.

K nápravě nepořádku spojovaného s těmi svobodomyslnými skupinami je třeba hledat jejich pravou tvář. Tu zná policie nejlépe. Soudce totiž vidí např. hůl (drogu, bezohlednost atp.) v té skupině, až když je použita k ohlášenému násilí, politik ji rád přehlédne, když se mu zrovna nehodí do nějakého jeho záměru a zúčastěný volnomyšlenkář smysl té „hole“ účelově bagatelizuje. Policista je znalý situace a proto koná nejen s ohledem na okamžitý stav konkrétní akce, ale i s ohledem na svoji obecnější zkušenost. V Mlýnci byla policie úspěšná – zabránila rozvinutí akce náležitě oficiálně nezajištěné – postavila se těm, kteří manifestovali své pohrdání zákonem. I jednání parlamentu o technu může být prospěšné, dojde-li ke schválení zákonů, které těsněji přiřadí k individuální svobodě i odpovědnost.

ZPĚT na Co jsem publikoval