*V souvislosti s aktuální diskusí o druhém pilíři našeho důchodového systému se nabízejí i další otázky o solidaritě ve společnosti. Mají vlády upřednostňovat řešení problémů jedince nebo spíše celku? Snaha o vybudování druhého pilíře v důchodovém zabezpečení je spíše směřováním pryč od starostlivosti o jedince. Na „péči“ o každého občana jsme byli zvyklí z dřívějších proklamací komunistů. Ti ale se svým pojetím řízení společnosti neuspěli. Ne „zlí imperialisté“, ale sami komunisté se vyčerpali a jimi řízená společnost se zhroutila.
Jak dál se bude ale vyvíjet naše současná společnost? K sociální oblasti se blíží problematika zdravotní. Je finančně velmi náročná, pokud si budeme všichni nárokovat péči na nejvyšší úrovni, která je lékařům k dispozici. To může vyvolat snahu o rozšíření již naznačeného „druhého pilíře“ i ve zdravotnictví. Z toho by si platili lékařskou péči ti, kteří o své zdraví sami málo pečovali nebo si ho dokonce vědomě poškozovali např. drogami, nezodpovědným sexem či riskantní jízdou dopravním prostředkem.
Pojištěncům bez „druhého pilíře“ by pak veřejné zdravotnictví zajišťovalo jen pokojné umírání, podobně, jako bude zajištěno jen živořící přežívání u důchodců bez druhého pilíře systému důchodového.

ZPĚT na Rozličné texty